50tá léta
Dál se jezdí na Gredo ( nové). Jedná o pár starých osadníků, Rančer, Srb, Hlína ke kterým koncem 40tých let přibyli mladší. V roce 1952 sebou začíná Oskar Rousek brát mlašího bráchu Jirku. Tomu bylo v té době 9 let. Vzpomíná na to, ( jak ho " starý chlapi "), nechávali večer hlídat osadu ( dali mu sekyrku ) a sami táhli do Dolní Brusnice do hospody. V této době už začíná být v přehradě stále horší voda. Co se nepodařilo neustálými návštěvami a šťárami esenbákům a STB, to se podařilo národním podnikům v čele s papírnami v Hostinném. Pomalu, ale jistě otrávili vodu v Tešnovské přehradě a tak začali trampové pomýšlet na odchod z osady Gredo, a najít pro sebe jiné místo.
Na staré Gredo však někdo jezdil. Údajně to byli bývalí skauti z již tehdy rozpuštěné skautské organizace. V místech kde dnes stojí pomníky, byly ještě koncem 50tých let vidět obrysy volejbalového hřiště.
V této době, začína také pod taktovkou KSČ mobilizace ČSM ( Československého svazu mládeže) k potlačení trampingu. Trampové začínají být nazýváni posměšně " Weekendovými pásky " a ČSM se snaží je buď nalákat k sobě a tzv. je politicky překovat ( nedaří se ) nebo je alepoň různě zesměšňovat např. v časopisech a novinách ( trampům, je to jedno ).
V létech mezi 1953 - 57 většina mladých osadníků nastupuje na vojnu. Samozřejmě, že se dostávají jako politicky nespolehliví k tzv. Černým baronům tedy k PTP.
V roce 1957 jsou již trampové většinou odstěhováni k rybníku Dubina u Bílé Třemešné. Sami však tomuto rybníku říkají " Třeťák ", protože to byl třetí rybník ode Dvora Králové směrem k Bílé Třemešné. Na ( nové ) Gredo však nezanevřeli a občas tam zajeli. A to hlavně mladá generace. Jirka Horák, Petr " Bochňa " Hofman, Béda Wunš, bratři Ivo a Milan Stránští a další, kteří tady mohli více využít lodě. První motorovou loď měl Jirka Horák, který si z Bílé labutě z Prahy přivezl závěsný motor, uřízl zadní část kanoe, ten zarovnal a motor tam zavěsil. Rád provokoval hrázného tím, že vozil holky až ke skobám, tedy cca 20m od hráze, kde je vysazoval aby měli do Dvora blíž. Bylo to skutečně nebezpečné, ale, prostě nezodpovědné mládí. Zrovna tak nebezpečná byla jeho zábava, když se svou lodí přeskakoval přes naplavené klády.
Na Třeťáku vznikají nové osady. Na levém břehu ( z pohledu od hráze ) je to od roku 1957 ORLÍ OSADA, o kousek dál, blíž k pramenu, se usazují Rančer s Hlínou a jejich slavnou lodí " Krokodýl ", na poloostrově si v roce 1958 postavili malou boudu Zdeněk " Haryk " Jirousek, Olda Skalický a spolu s Láďou " Forbesem " Voňkou, zakládají osadu YUKON. Protože však měli uvnitř nalepenou velkou fotku do půl těla nahé dívky a na stěně vzduchovku, esenbáci ji vysvětlili, že takovou amerikánštinu tady trpět nebudou a chatu jim prostě zbourali.
Zároveň v této době, tedy v roce 1958 ožívá ( staré ) Gredo kam začínají chodit kluci z Bílé Třemešné Honza " Houligi " Exner a syn třemešenského kováře Láďa Zelinka. Ze začátku jen na ryby, ale později zde začínají i stanovat.
V roce 1958 zakládá na Dubině ( Třeťáku ) osadu T.O. DESPERÁDO, parta kluků z Bílé Třemešné ve složení Standa " Fous " Matouš, Ervín " Budul " Doubrava, Milan " Old Death, později zkráceno na Dýťák " Voňka, Emil " Old Wabble " Tomeš, Láďa " Zelí " Zelinka.
Na Orlí osadu jezdí Jirka " Punelo " Strnad s rodinou ( dcera Líba, a synové Jirka a Petr ). Pamětníci vzpomínají, že vždy na léto Punelo přivezl starou kredenc, tu usadil mezi stomy, a v ní měla osada nádobí. Dále sem jezdil Oskar Rousek se ženou Jarčou a synem Oskarem ( na Třeťáku mu říkali " Bernášek" a později s dcerou Jaruškou, o dovolené rodina Buchtova z Prahy. Protože Orlí osada nemá žádné zákony nebo nařízení, není zde ani žádný šerif a všichni mají stejná práva, přitahuje stále více mládeže.
A tak na přelomu 50tých a 60tých let sem jezdí, bratři Stránští Ivo, Milan a nejmladší Janík, jejich bratranec Jarda Stránský, velký muzikant který však byl z Doubravice a nikdy na osadě nespal, odcházel třeba ráno ve tři hodiny domů s tím, že by se v nějakém stanu na pryčně nevyspal. Dále Béda Wunš,Jirka Horák, Petr " Bochňa - Golem " Hofman, Lojza Doležal, Míla Ettrichová, Čenda Nohej, Jarda Machatý ( na kterého pokřikovali " Machatý, Machatý ten je pořád nahatý" ), Ruda " Kat " Kobos, Honza " Houligi " Exner, Mirek Dušátko, Jirka " Péša " Pešek a mnoho dalších. Kluci i holky zde žili celé léto a dojíždělí, většinou na mopedech do práce. Šup, holky na nosiče mopedů a tradá směr Dvůr. Každý večer se zpívalo a hrálo. Osadníci pořádali i " Benátské noci" na lodích ozdobených lampiony. Do hospody se většinou chodívalo na Poklad, ale i do Třemešné ke Kaisrům nebo Šmídům ( jak se u nás říká, ke Kajzrom a ke Šmídom ).
