Kokrhání od Kohoutova.

60tá léta

Trampský život na začátku 60tých let na Třeťáku dostupuje vrcholu. Je pravda, že z toho neměla pražádnou radost rodina manželů Militkých ( i když jejich třem klukům to asi zas tak moc nevadilo, protože později Láďa i Pinďa také trampovali ), kteří zde měli na poloostrově chatu. Vadil jim ruch na osadách a ježdění na kanoích, neboť jak tvrdili, trampové svou plavbou napomáhají erozy břehů, protože dělají vlny. Tak to bylo něco na mladé nevybouřené trampy. Oblíbenou zábavou pro ně bylo, postavit se úplně na záď kanoe a tu mocně, poblíž chaty Militkých řádně rozhoupat tak,že vlny zaplavovali břeh před jejich chatou. To pak bylo řevu a nadávek.

V roce 1960 se v hospodě U Šmídů domlouvají kluci z T.O. DESPERÁDO, že obnoví osadu GREDO. Prvním šerifem se stává Ervín " Budul " Doubrava. Členy se stávají Standa " Fous " Matouš ( dnes šerif ), Arnošt " Ája " Holub, Milan " Dýťák" Voňka, Honza " Plukas " Antoš, Joska  " Jožin " Sedláček. V roce 1961 přistupují Josef " Kaštelán " Jarolímek, a v roce 1962  Oskar Rousek, Jarda " Hrabě " Krank a Ivo " Dvanáctka " Krsek.  V roce 1964 je přijat Oskar Rousek ml.  Dalšími, kdo na Gredo jezdí jsou , Mirek " Mokas " Vopršálek, Zdeněk " Brácha " Krank, Sláva Karban, Mirek Mohet, Emil " Ranař " Ponikelský a z děvčat Malena a Máša. U přezdívky "Ranař", bylo vidět jaký mají trampové smysl pro humor, neboť Emil vážil jak se říká i s postelí, tak 45kg . Mezi roky 1960 - 65 porůznu kluci odcházejí na vojnu a jiní se vracejí, takže se osazensto neustále obměňuje. 

V letech 1961 - 62 vzniká souběžně několik osad, jsou to:

V Kocbeři, po svém návratu z vojny zakládá Josef " Joe (Jouja)" Mertlík spolu s Květoslavem " Klekí - Petra" Sychrou, Slávkem Hynkem a Milanem " Čimelíkem" Sychrou, T.O. VINNETOU. Joe se stává šerifem a později, asi v roce 1964 osadníci  staví svou chatu v Kocbeřských lesích u malého jezírka. Osada byla známa svými potlachy ( a dodnes je ), pořádáním Silvestrů v Záboří " U Vídeňské báby" ( ty už nejsou), volejbalovými mači( ty jsou ) a řezbářskými výstavami ( to až později). V dnešní době je T.O. Vinnetou třetí nejstarší ( po T.O. Gredo a T.O. Yukon ) " živá ", tedy stále fungující osada na Královédvorsku.

Na Třeťáku na  poloostrově téměř proti ORLÍ OSADĚ,  OSADA BOBRů. Jedním ze členů byl Dušan Erlebach. Třeťák přitahoval hlavně vodáky, protože  to byla jediná vodní plocha v okolí, na které se dalo trochu jezdil na kanoích, tedy pominu-li Tešnovskou přehradu, ve které však byla tou dobou silně znečištěna voda. Členové této osady, spolu s některými členy Orlí osady, později stojí v roce 1963 u zrodu vodáckého oddílu ve Dvoře Králové, kde si u Pušova splavu postavili loděnici, a věnovali se už pouze vodním sportům. Ale to už trampský život na Třeťáku pomalu,ale jistě mizí, a zůstává zde jen osada Yukon, jejíž člen Zdeněk " Haryk" Jirousek se svou ženou Erikou si zde na louce mezi Třeťákem a Třemešnou postavili chatu. Trampování na Třeťáku tady nemělo ( kromě osady Yukon ) dlouhého trvání. Jen nějakých 6 - 7 let. Na Třeťák však stále jezdili vodáci, Franta Nedvídek, Jarda Jákl, Slávek Šorm a další, a to až asi do roku 1968. 

V roce 1962 je to T.O. MODRÝ SCORPION. Tato původně Brněnská osada, přichází do Dvora jejím členem Frantou " Permonem " Kalenským,  a k němu se později připojují, Honza " Houligi" Exner a Jarda " Hrabě " Krank.

V letech 1962 -64 navazují osadníci z Greda nová přátelství s okolním světem, a tak už nejezdí na Gredo jen osadníci, ale stále častěji tam začínají jezdit trampové z jiných osad. Většinou to jsou kamarádi z Hradce Králové, Náchoda ( T.O. Kemp), Pardubic a Miletína ( T.O. Sova).

V dubnu 1964 dochází na osadě Gredo k tragické události. Ve večerních hodinách, se při převozu přes Labe, převrací pramice s trampy, a Květa " Kitty " Volfová a František " Alcady " Hoza ( šerif T.O. Stříbrná liška ), se bohužel, už z vody nevynořili. Tato tragédie nezasáhla jen Gredo, ale celý trampský národ. Tehdy se ukázala soudržnost trampů z celé republiky. Trampové uspořádali mezi sebou sbírku, a tak během léta a podzimu došlo ke stavbě pomníku na památku Kitty a Alcadyho. Ten byl odhalen na Gredě začátkem zimy. 

V letech 1964 - 65 jezdí na Gredo stále víc trampů a také Greďáci se začínají víc toulat, navštěvovat jiné osady a jejich kempy a jezdit na potlachy ( T.O. Osamělá jedle (Pardubice) - Lanžov 1964 ) . Jejich oblíbenými místy jsou Český ráj, okolí Police n/M ( Hvězda) a Teplic ( Bižík ) , Orlické hory, Pastvinská přehrada. Poprvé také jedou v roce 1964 na velký vandr na motorkách na Slovensko. S Greďáky jezdí i např. T.O. Modrý scorpion, šerif Krovka z T.O. Černý býk , Janka " Bába " Verešová,Vlasta " Konopka" Nečasová, Vašek " Kongo" Miller, Zdeněk " Kropička " Vrkota, samotář Jarda " Vimha " Švál a mnoho dalších.

Protože, se o tragedii na Gredě hodně mluvilo a psalo, ( T.O. Gredo bylo v té době, a i později určitě nejznámější východočeskou osadou) paradoxně tato událost napomohla tomu, že na Královédvorsku začaly vznikat nové trampské osady. Mládež, která do té doby toho o trampingu moc nevěděla, se začíná o tento způsob života stále víc zajímat. Většina vzniklých osad v té době, však nemá  dlouhého trvání. Existují tak 2 až 4 roky a později , většinou po odchodu osadníků na vojnu  a jejich návratu z vojny, se již neobnovují.

Tady se trochu pozastavím. Ti kteří to pamatují, si jistě občas vzpomenou, že v té době bylo velmi rozšířenou věcí vyrábět a rozdávat malé placky. Většinou byly vyrobeny z březových větví. Přes týden se namalovaly ( většinou miniatura domovenky, hlava indiána, stromy, totem atd. ) a napsalo se na ně věnování. Pak si je trampíci připnuli na kapsu, či k opasku a navzájem vyměňovali. Některé byly neutrální, jen : Kamarádovi věnuje za osadu XY nebo konkrétní, se jménem obdarovaného. Jezdilo se většinou v pulitrákách nebo pohorkách, nosili se battledressy a něm. maskáče. Nosili se telata a U.S. torny. Pokud, někoho chytili esenbáci s písmeny U.S. na usárně, tak byli schopni ho donutit písmena např. vyříznout. Proto je většina trampů měla začerněna či jinak zakryta. A pak ještě cancáky. Osobně mám do dnes z té doby, cancák táty. Protože se v té době pracovalo i v sobotu, jezdilo či chodilo se až odpoledne a tak trampové doráželi na své kempy či na potlachy až ve večerních hodinách v sobotu. Na potlachu tak byly soutěže v sobotu večer, ( většinou zpěv a veselé vyprávění ) a "Zálesák" probíhal v neděli dopoledne. Jednou z kratochvílí, byl " Hryzálek". Jakási " školka" s nožem. Kdo prohrál, tomu ti co vyhráli, zatloukli do země cca 1.5 cm dlouhé kolíčky vyrobené z větviček ( každý měl na zatlučení jen jednu ránu rukojetí nože ), a on je pak zubama, musel ze země vykousat. Škodolibí kamarádi, se samozřejmě snažili zarazit kolíčky co nejhouběji.

V roce 1964 vznikají další osady:

T.O. ČERNÝ BÝK - šerif Pavel " Krovka " Sobotka, tedy šerif a osadníci v jednom.

T.O. KARKULKA ( 26.09 1964) - šerif Franta " Fredy " Horák, Pavel " Dědek " Vintr, Vlastík " Willy " Jarolímek, Honza " Kaňka " Fišer.

T.O. KLUCI NÁHODY - šerif Joska " Elwis " Vlačiha, Olda " Jack"  Dufek, Honza " Dan " Ježek, Karel " Kenne " Šulc a Jarda " Pette " Labík, Jirka " Cirda " Chrpa.

V roce 1965 odchází z T.O. Kluci náhody  Jarda " Pette " Labík. Posléze vzniká T.O. BLÍŽENCI ( mají kemp v Borovnici) . Základy této osady pokládají, Jarda " Pette " Labík, Jarda " Sam " Ringl, Láďa " Geňa " Grus, Honza " Hanes " Pavelka, Luboš " Frede " Šturma a Joska" Apač " Žabka.Pzději, po odchodu šerifa Petteho na podzim roku 1965 na vojnu, se šerifem stává Ervín " Erva " Procházka a osada pokračuje s novým osazenstvem. Honza Novák, Pavel Šíl, bratři Štádlerové, Sláva a Venda,  Břeťa Grus, Pavel Buchar, Joska Schejbal, Joska " Čuňas " Horák.Ze staré osady zůstal jen Apač. Nějaký čas se v této osadě pohybuje i Jarda Horák a tenkrát ještě malý , Joska " Bulik" Procházka.

T.O. ZLATÉ OSTRUHY - Ruda " Kat " Kobos, Láďa " Doktor " Kobos, Láďa " Hugo Ventil " Vančura a Jirka Němec.

V létě 1965 dělá Oskar Rousek za vydatné pomoci královédvorských trampů výřez, a začíná stavět chatu na Rabiši u Kohoutova. Je to asi dvacet minut pěšky od T.O. Vinnetou. Chata je hotova na podzim 1966 a nese název " RANČ u ZLÁMANÝHO ŠROUBKU". Je to první chata, postavená na Rabiši. Osadníky jsou Vlastík "Předák" Koldinský a Ivo " Dvanáctka" Krsek. Šroubek nemá "šerifa", ale "rančera".

Největší ( co do počtu trampů ) smuteční slezina na Gredě, byla zřejmě v dubnu 1966, odhadem zde bylo cca 300 trampů.

V roce 1966 vzniká T.O. ZLATÝ JAVOR - šerif je Jarda " Miki " Brdička, osadníci Mirek " Skunk " Jaroš, Milan " Dynamiťák" Brdička, Luděk Erlebach, Olda "Olan"  Prokop, JIrka " Jack Stýbílko " Havelka.

V roce 1967 jsou položeny základy ke vzniku T.O. VELKÁ MEDVĚDICE. Šerifem se stává Štěpán " Máňa " Robek, osadníci - Vlastislav " Mrca "Trpálek, Sváťa " Pinďa " Robek, Jan " Robin " Dufek, Míra " Canda " Rejmont, Jiří " Čudla " Rouha a Jiří " Rumík " Betka. Osada má kemp v Mostku - Lázních.

Na rybníku v Podharti staví "Podharťská parta" chatu " Barbora" . Na stavbě se podílejí, Pavel Šíl, Ervín  Procházka,Honza " Vata " Tulach, Joska Purm, Joska " Mesan " Mezsároš, Jirka " Vrkan " Holub a Karel " Pekař, Kajan " Zapalač. Se stavbou občas pomáha i Vlastík " Paša " Vlk. Ten však tou dobou na studuje, a tak nemá tolik času, jako ostatní. Zvláštností této chaty, byl  padací most přes potok Kacbach a kuželníková dráha.

V roce 1968 znovuobnovuje Jarda " Rocco " Mayer spolu s Mirkem " Kirbym " Hiršem T.O. NETOPÝR. Je to pod dojmy z vypravování jeho strýce Josefa Holcmana, bývalého člena T.C. Netopýr. Později se stávají členy - ? " Vepřovej " Bůček, Petr " Prťa " Vymetálek a Láďa " Sapér " Vodička. Začátkem 70tých let se vrací z vojny Jarda " Delfín " Volf, který se stává šerifem osady. Ale to jsem předběhl dobu.

V letech 1968 - 70 se rozrůstá počet " indiánů " z T.O. Vinnetou . Jsou to např.  Radek " Tonda Kus " Kašpar, Jarda " Hariama " Kisil, Zdeněk " Dědek" Černohub, Moric, Kalamitka, Kosák, Mirek " Tom - Zikmund " Toman, Slávek " Míšenec " Kořínek. Čestným členem T.O. Vinnetou, je Standa " Huňáč " Skala. 

V roce 1969 staví na Rabiši chatu manželé Vašek a Olina Genertovi. Chata nese název " FARMA HOŘENKA" a Genertovi dostávají přezdívku Farmáři.

V tomto roce se dává do kupy parta ve složení, Petr " Pegas " Prauz, Joska " Kokoška " Pešek, Jarda Romášek a Petr " Kirby" Dvořáček . Tím vzniká T.O. SLUNOVRAT, která má kemp v Adršpachu. Další Dvorák, resp. Kocbeřák je Mirek "Ápis" Malíř, který jezdí za T.O. Uragán.

Ke Královédvorskému trampingu té doby jistě patřili i ti, kteří jezdili sólo a tedy nepatřili k žádné osadě, ale porůznu se přidali k těm, kdo jeli ven. I ty je jistě potřeba připomenout. Jedním z nich byl Zdeněk " Kuba " Kubíček, pak sestry  Dobruna "Džulka" a Ivana " Blančárka" Jedličkovi, Láďa Lukšan,  Mirek " Harry Motejl" Práza s vytetovaným motýlem na ohryzku.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode