Z pamětí Josefa Šafky, posledního žijícího osadníka T.O. GREDO.

Dnes jsem konečně navštívil posledního pamětníka 30tých let trampingu  u nás, Josefa Šafku. Bohužel, na původní staré Gredo nejezdil. Začal s Lelíčkem jezdit až na Nové Gredo tedy po roce 1938. Na fotkách však už poznal pouze Honzu Kovařoviče se kterým pracoval a který byl zubař. Joska byl zubní laborant. A pak Bohumila Koníčka ( ten je na fotce ze 30tých let jak cestou na T.O. Netopýr tlačí kolo ). K němu mi řekl, že Bohouš zahynul na konci války, když byl u bývalé Mlékárny na Žižkově ( směr Zboží ) zastřelen německým vojákem. Novinkou pro mně bylo, že jedním z osadníků T.O. Gredo byl ( tehdy o mnoho starší než ostatní ,narozen 1888 ) známý stavitel skokanských můstků a zasloužilý mistr sportu, Karel Jarolímek . U toho se pozastavím. Byl jedním z vedoucích olympijské výpravy na 1. Olympijských zimních hrách v Chamonix v roce 1924 spolu s Josefem Rosslem Ořovským. V roce 1908 hrál fotbal za juniory Slávie a v září tohoto roku vytvořil rekord na půl anglické míle v čase 2.04.2 který nebyl překonán téměř 50 let. V roce 1910 zvítězil na Mezinárodních lyžařských  závodech nad B. Hančem. V roce 1912-13 porazil i norské instruktory působící u nás. Zůčastnil se i závodu, ve kterém zahynuli Hanč a Vrbata. Karlovi Jarolímkovi se dokonce podařilo vyjednat hokejový zápas mezi reprezentačním mužstvem ČSR  a T.O. Gredo. V týmu ČSR hrál tehdy i Josef Maleček, legenda našeho hokeje. Gredo sice dostalo nášup 6 : 1 ale, právě Jarolímek dal jediný Greďácký gól.

Pak si Josef vzpoměl i na osadníka s přezdívkou Amok. Jméno už nevěděl, jen to, že přezdívku získal tím, že když víc požil, chytal ho amok a boural stany ostatním osadníkům. Pamatoval si i to, že po Amokovi, Rančer střílel z bubiňáku. Střílel do vzduchu ale, prý ho jen strašil. Josef slíbil, že   když si na něco vzpomene, napíše si to.Přeci jen, je mu 92 let a paměť už tak neslouží. Ale tělesně je na tom velmi dobře.Tak k němu musím zase někdy zajít.